Pivo v České republice není jen nápoj, je součástí národní identity, pýchou země a nepostradatelnou součástí kulturního života. Turista, který v České republice neochutná místní pivo, přichází minimálně o polovinu atmosféry tohoto regionu. Pivo se zde nepije kvůli alkoholu, ale kvůli chuti, tradici a rituálu. V hospodách se vedou rozhovory, uzavírají dohody a oslavují události - to vše za zvuků půllitrových kelímků. Čím přesně je ale české pivo tak výjimečné? Proč chutná jinak než mnohá jiná evropská piva a proč je tak ceněné po celém světě?

Historie: od klášterů ke globální značce

Češi vaří pivo již více než tisíc let. První zmínky o vaření piva pocházejí z 10. století, kdy mniši v klášterech začali experimentovat s ječmenem, chmelem a pramenitou vodou. Ve 13.-14. století se pivovarnictví stalo záležitostí měst: Prahy, Plzně, Českých Budějovic - každé centrum mělo svůj pivovar.

Od té doby až dodnes zůstalo pivovarnictví v České republice řemeslem a vášní. Symbolem českého pivovarnictví je plzeňské pivo, které je původcem celé třídy ležáků. Byl uvařen v roce 1842 v pivovaru Plzeňský Prazdroj a dodnes je považován za vzor světlého ležáku po celém světě.
Pravé české pivo

V čem spočívá tajemství českého piva?

Existují tři klíčové prvky, které dělají české pivo skutečně jedinečným:
  1. Voda je měkká, ideální pro ležáky.
  2. Český chmel (žatecký) - má jemnou hořkost a jemnou chuť.
  3. Dekokční metoda je speciální způsob rmutování sladu, který nápoji dodává bohatou chuť a hutné tělo.
Když k tomu přidáte staleté receptury, nespěchající proces kvašení (ležák zraje dlouho, minimálně 30 dní) a pečlivou péči o kvalitu, získáte ten pravý český korbel, ve kterém pivo pění těsně nad okrajem a jehož chuť vám zůstane dlouho v paměti.

Pivní kultura: jak a kde pít v České republice

Česká republika je světovou jedničkou ve spotřebě piva na obyvatele. A není se čemu divit: v každé vesnici najdete alespoň jednu hospodu - místní pivnici, kde se večer scházejí sousedé, aby probrali uplynulý den a vypili "sedmičku" (0,5 litru piva).

Klasické servírování je v půllitrových hrncích, ale často se setkáte i s "malým pivem" - 0,3 litru. V dobré pivnici se hrnek plní až po okraj a hustá, jemně bublající pěna je nutností. V Česku se říká, že"pivo bez pěny je jako jídlo bez soli".

Je to důležité: Češi pijí s mírou a vychutnávají si chuť. V dobré společnosti jsou 3-4 piva za večer spíše pravidlem než výjimkou, zejména pokud je doprovází svíčková, kančí koleno nebo kachna s knedlíkem.

Jaké odrůdy bych měl vyzkoušet?

  • Pilsner Urquell je nespornou vlajkovou lodí. Tento světlý ležák se zlatavým nádechem a hutnou chmelovou hořkostí se podává v každé sebevědomé hospodě. Pravý Urquell - nepasterizovaný, stáčený přímo z tanků (tankové pivo) - je třeba vyhledávat ve speciálních podnicích.
  • Budějovický Budvar je další legendou pocházející z Českých Budějovic. Nezaměňovat s americkým Budem! Český Budvar má karamelový nádech a výraznější tělo.
  • Kozel je světlý a tmavý ležák oblíbený mezi místními obyvateli pro svou jemnou chuť a cenovou dostupnost.
  • Staropramen je klasický pražský ležák, který se často pije v turistických oblastech, ale lepší je pít ho v původní pivnici pivovaru.
  • Krušovice, Bernard, Svijany, Klášter, Matuška - krajové a řemeslné odrůdy hodné pozornosti. Některé z nich vaří nefiltrované a nepasterizované verze, bohaté na chuť a vůni.
Pravé české pivo

Pivní slavnosti a tradice

Každé léto se v České republice konají desítky pivních festivalů. Nejznámější je Pilsner Fest v Plzni, který připomíná narozeniny prvního plzeňského ležáku. Tisíce lidí se sem sjíždějí, aby ochutnali různé druhy, poslechli si hudbu a zúčastnili se soutěží. Řemeslné pivní festivaly se konají také v Praze, Brně a Olomouci, kde najdete vše od kyselých piv až po ručně vařené uzené stouty.

V pivovarských vesnicích, jako jsou Velké Popovice, se konají dny otevřených dveří v pivovarech, kde vám ukáží proces vaření, dají vám ochutnat pivo přímo z tanků a poví vám, proč si čeští sládci tak cení svých receptur. Pravé české pivo není jen nápoj. Je to kulturní kód, komunikační jazyk, důvod k setkání, odpočinku, diskusi o novinkách nebo jen tak strávenému večeru. A každý doušek je odrazem této země: trpělivé, přátelské, trochu staromódní, ale vždy upřímné.

Závěr

Pokud tedy přijedete do České republiky, neomezujte se na první značku, na kterou narazíte. Dejte na doporučení místních, navštivte hospodu mimo turistické trasy a určitě si objednejte tankové pivo - živé, čerstvé, s historií v chuti. A samozřejmě nezapomeňte před prvním douškem říct "Na zdraví!".

Aktuální články na blogu: