Úroveň znalosti českého jazyka

← Přejděte do sekce "Užitečné články"

Úrovně znalosti českého jazyka jsou popsány podle mezinárodního systému CEFR (Společný evropský referenční rámec pro jazyky). Tento systém zahrnuje šest úrovní od A1 do C2, které pokrývají všechny aspekty jazykového vzdělávání: porozumění řeči a textu, mluvení a psaní. Každá úroveň je navržena tak, aby popisovala, co by měl student umět v různých fázích výuky jazyka, a používá se ke standardizaci výuky na jazykových školách a zkoušek jazykových znalostí.

Jak mohu posoudit své znalosti českého jazyka?

Ke zjištění znalosti českého jazyka se často používají zkoušky a testy, které měří dovednosti v následujících oblastech:

Poslech (Poslech): Poslech: porozumění ústnímu projevu v různých situacích (poslech dialogů, monologů, zpráv atd.).
Čtení (Čtení): Čtení: schopnost porozumět psanému textu (články, oznámení, dopisy, pokyny).
Mluvení (Mluvení): Mluvení: schopnost vést dialog a monolog, diskutovat o různých tématech a vyjadřovat své myšlenky.
Psaní (Psaní): Schopnost psát souvislé texty na daná témata.

Úroveň A1 Popis

Úroveň A1 je počáteční fází výuky češtiny. Na této úrovni se studenti učí základní gramatiku a slovní zásobu, které jim umožňují provádět jednoduché komunikační úkoly. Učí se představit, mluvit o sobě a své rodině, klást a odpovídat na jednoduché otázky týkající se každodenního života, např. kde žijí, studují, pracují, nakupují a jaké mají koníčky.

Slovní zásoba: 800-1000 slov.
Čas na výuku: 80-100 akademických hodin (60-80 hodin - lekce s učitelem a 20 hodin - samostatná práce).

Úroveň A2 Popis

Úroveň A2 je vhodná pro ty, kteří se již naučili základy češtiny. V této fázi studenti začínají lépe rozumět a používat fráze, se kterými se často setkávají v každodenním životě - při nakupování, v práci, na cestách nebo při komunikaci s přáteli. Zvládnou psát jednoduché texty, jako jsou poznámky nebo krátké dopisy, a porozumí základním informacím v reklamách a na plakátech.

Slovní zásoba: 1000-1500 slov.
Čas na zvládnutí: 100-120 akademických hodin (60-80 hodin - lekce s učitelem a 40 hodin - samostatná práce).

Bezplatné kurzy českého jazyka veschool KOVER

Přečtěte si více

Popis úrovně B1

Na této úrovni začnou žáci chápat hlavní myšlenky složitých textů na konkrétní i abstraktní témata. Budou schopni komunikovat zcela volně bez oboustranného napětí a naučí se psát texty na nejrůznější témata, vysvětlovat svůj pohled na aktuální problematiku, uvádět argumenty pro a proti různým možnostem.

Slovní zásoba: 2000-2500 slov.
Čas na zvládnutí: 240-280 akademických hodin (140-160 hodin - hodiny s učitelem a 100-120 hodin - samostatná práce).

Popis úrovně B2

Na této úrovni budou studenti schopni porozumět hlavním myšlenkám složitých textů na konkrétní i abstraktní témata, včetně odborných diskusí v jejich profesní oblasti. Budou schopni bez obtíží komunikovat s rodilými mluvčími na různá témata a budou se umět jasně a podrobně vyjadřovat k širokému spektru témat. Studenti budou schopni psát jasné a podrobné texty na složitá témata, argumentovat svůj názor a diskutovat o výhodách a nevýhodách různých možností.

Slovní zásoba: 3000-3500 slov.
Čas na zvládnutí: 240-280 akademických hodin (140-160 hodin - hodiny s učitelem a 100-120 hodin - samostatná práce).

Proč se témata na různých úrovních opakují?

Opakování témat na různých úrovních (A1, A2, B1 a B2) je přirozenou součástí procesu učení jakéhokoli jazyka. Děje se tak z několika důvodů:

1. Postupné prohlubování znalostí

Každá úroveň výuky českého jazyka zahrnuje stejná témata, ale s různým stupněm obtížnosti. Například téma "rodina" se může žák učit na úrovni A1, kde se jednoduše naučí pojmenovat členy rodiny. Na úrovni A2 je však téma rozšířeno: žák se učí podrobněji popisovat příbuzné, používat přídavná jména a složitější gramatické konstrukce. Na úrovni B1 může žák diskutovat o tématech souvisejících s rodinnými tradicemi a vést složitější rozhovory o příbuzenských vztazích. Na úrovni B2 vede hlubší rozhovory o socioekonomické situaci rodin.

2. Konsolidace základních pojmů

Základní témata jako "nakupování", "jídlo", "zdraví", "cestování" jsou důležitá pro každodenní komunikaci. Na počátečních úrovních (A1 a A2) se učí na úrovni přežití: student se naučí minimální soubor slov a výrazů potřebných k provedení jednoduchých úkonů, jako je nákup potravin nebo objednávka v restauraci.

Na úrovních B1 a B2 se stejná témata prohlubují, což studentům umožňuje například volně diskutovat o složitějších aspektech těchto témat:

"Jídlo": diskuse o různých národních kuchyních, kulinářských tradicích, stravování a výživě obecně.
"Zdraví": diskuse o zdravotních problémech, konzultace s lékařem, popis příznaků nemoci, diskuse o zdraví a životním stylu.

3. Přechod od konkrétního k abstraktnímu

Na začátečnických úrovních (A1 a A2) se témata probírají v konkrétních situacích a s jednoduchými, konkrétními výrazy, například v každodenním kontextu, jako je rozhovor o rodině nebo nakupování. Na úrovních B1 a B2 mohou být témata abstraktnější a složitější. Například:

"Práce": na úrovni A1 - jednoduchý popis profese ("Jsem učitel"), na úrovni B2 - diskuse o profesních zkušenostech, kariérním růstu, pracovních podmínkách a problémech na pracovišti.
"Cestování": na úrovni A2 příběh o místě, kde student byl, a na úrovni B2 diskuse o kultuře země, infrastruktuře cestovního ruchu a dopadu cestovního ruchu na ekonomiku.

Opakování témat na různých úrovních tak pomáhá studentům nejen upevňovat základní znalosti, ale také rozvíjet složitější lexikální a gramatické dovednosti. Jedná se o strategický přístup, který studentům pomáhá nejen zapamatovat si látku, ale také ji prakticky použít v různých složitějších kontextech.